Přehled projektu GNU

Operační systém GNU je kompletní svobodný systém dopředně kompatibilní s Unixem. GNU znamená „GNU's Not Unix“ – „GNU Není Unix“ a vyslovuje se jako jedna slabika s tvrdým G. Richard Stallman vydal úvodní oznámení projektu GNU v září 1983. Obsáhlejší verze oznámení byla nazvána GNU Manifest a vyšla v březnu 1985. GNU Manifest byl přeložen do mnoha dalších jazyků.

Název „GNU“ byl vybrán, protože splňoval několik požadavků; zaprvé, je to rekurzivní akronym pro „GNU Není Unix“, zadruhé, protože je to existující slovo (anglicky pakůň, pozn. překl.) a zatřetí, protože je zábava ho vyslovovat (nebo zpívat).

Slovem „free“, výše (Free Software – pozn. překl.), je myšlena svoboda, nikoliv cena. Můžete nebo nemusíte za GNU software zaplatit. V každém případě v okamžiku, kdy software máte, dostanete čtyři svobody v jeho používání. Svobodu spouštět program dle svého přání; svobodu kopírovat program a šířit ho svým přátelům a kolegům; svobodu upravovat program dle svých požadavků s tím, že máte plný přístup ke zdrojovému kódu; svobodu šířit vylepšené verze programu a takto pomáhat budovat komunitu. (Pokud šíříte GNU software, můžete požadovat odměnu za zkopírování, nebo můžete nabídnout kopie zdarma).

Projekt vývoje systému GNU se nazývá „Projekt GNU“. Projekt GNU byl založen v roce 1983 jako způsob, jak přinést zpátky ducha spolupráce, který byl komunitě kolem počítačů dříve obvyklý – jak opět umožnit spolupráci, odstraněním překážek uvalených vlastníky proprietárního softwaru.

V roce 1971, kdy Richard Stallman započal svoji kariéru v MIT, pracoval ve skupině, která používala výhradně svobodný software. Dokonce i počítačové společnosti často šířily svobodný software. Programátoři mohli volně spolupracovat jeden s druhým a často tak činili.

V 80. letech byl téměř všechen software proprietární , což znamená, že měl vlastníky, kteří zakazovali a znemožňovali spolupráci uživatelů. To učinilo Projekt GNU nezbytným.

Každý počítač potřebuje operační systém; pokud tu není žádný svobodný operační systém, potom nemůžete ani používat počítač bez uchýlení se k proprietárnímu softwaru. První položka na seznamu potřebného svobodného software byl tedy přirozeně svobodný operační systém.

Rozhodli jsme se vytvořit operační systém kompatibilní s Unixem, protože jeho celkový návrh byl osvědčený a přenositelný a protože kompatibilita usnadňuje unixovým uživatelům přechod z Unixu na GNU.

Operační systém unixového typu obsahuje jádro (kernel), kompilátory, editory, programy pro úpravu textu, pro práci s poštou, grafické rozhraní, knihovny, hry a spoustu dalších věcí. Proto je napsání celého operačního systému velmi náročný úkol. Začali jsme v lednu 1984. Nadace pro svobodný software byla založena v říjnu 1985, původně pro shromáždění finančních prostředků na vývoje GNU.

Kolem roku 1990 jsme už měli napsané nebo nalezené všechny hlavní komponenty s jednou výjimkou – jádrem. Potom přišel Linux, jádro unixového typu, které vyvinul v roce 1991 Linus Torvalds a v roce 1992 ho vydal jako svobodný software. Kombinací Linuxu a takřka kompletního GNU systému vznikl kompletní operační systém: systém GNU/Linux. Podle odhadů používají GNU/Linux desítky milionů lidí, typicky v podobě GNU/Linuxových distribucí. Hlavní větev Linuxu v současnosti obsahuje nesvobodné firmwarové „bloby“; přívrženci svobodného softwaru teď udržují upravenou svobodnou verzi Linuxu zvanou Linux-libre.

Nicméně projekt GNU se neomezuje jen na operační systém. Klademe si za cíl poskytnout celé spektrum softwaru, který uživatelé chtějí. To zahrnuje i aplikační software. Podívejte se na Free Software Directory, kde najdete katalog svobodných aplikačních programů.

Chceme také poskytovat software uživatelům, kteří nejsou počítačoví odborníci. Proto pracujeme na grafickém desktopovém prostředí (zvaném GNOME), které pomůže začátečníkům používat systém GNU.

Chceme také poskytovat hry a další zábavu. Mnoho svobodných her je již k dispozici.

Jak daleko až může svobodný software jít? Neexistují žádná omezení, kromě právních, takových jako úplný zákaz svobodného softwaru skrz patentový systém. Konečným cílem je poskytovat svobodný software ke všem činnostem, které chtějí uživatelé počítačů dělat a tím učinit proprietární software minulostí.